V diskuzích o kryptoměnách se často setkáváme s názorem, že bitcoin a spol. zatočí s národními měnami a nahradí je. To je však nereálné.
Kryptoměny mají řadu vlastností, které je činí vhodné pro celou řadu použití, nikoliv však pro roli národního platidla. Podívejme se na ty hlavní.
Volatilita
Velká volatilita neboli časté a velké výkyvy ceny jsou velký problém, pokud chcete kryptoměnami platit. To by musel celý svět používat výhradně jednu kryptoměnu, aby tento problém odpadl. Jinak by se běžné stávalo, že například od podpisu kontraktu nebo nákupního rozhodnutí by se hodnota kryptoměny změnila natolik, že by bylo třeba vše znovu přehodnotit.
Pokud je volatilita spojena s poměrně dlouhými dobami pro potvrzení transakcí, je tento problém ještě větší. Ostatně to byl jeden z důvodů, proč platby bitcoinem přestal akceptovat například Steam.
(Ne)bezpečnost
Kryptoměny jsou bezpečné v tom smyslu, že je nelze falšovat, nelze falšovat transakce a tak dále. To je jejich obrovská výhoda. Při běžném placení je však absolutní nevratnost transakcí problém. Jakmile se někdo zmocní vašeho soukromého klíče, peníze vám nenávratně zmizí. Když se při převádění peněz spletete a pošlete je na jinou adresu, také o ně přijdete. Když se nějakému vývojáři nepodaří nějaký program (Parity a spol.), můžou vaše peníze navždy zůstat uzamčené v síti.
A v životě je běžné, že se pleteme, děláme chyby, ztrácíme doklady, klíče a podobně. Proto je třeba mít možnost tyto chyby napravovat, nelze je odbýt prostě s tím, že máte smůlu a přišli jste o všechny své peníze v blockchainu.
Poplatky
Pokud opět vezmeme v současnosti největší kryptoměnu, tedy bitcoin, poslední dobou sice poplatky za převody klesly, ale pořád jsou moc vysoké na platby menších částek. Placení běžnými penězi je levnější, tedy alespoň v rámci jedné země.
Záruky
Většina kryptoměn je vyvíjena komunitně nebo novými firmami. Ovšem za měnu, kterou by používala celá země, by se někdo musel zaručit. Tíhu takové záruky může nést jen stát. Musí být zaručeno, že softwarový kód kryptoměny neobsahuje žádné díry a jiné chyby, případně že chyby půjde napravit bez dopadů na držitele měny.
Není možné svěřit osud národní měny do rukou anonymních těžařů nebo jiných neznámých subjektů, kteří můžou zcela změnit její budoucí vývoj, aniž by za to nesli zodpovědnost.
(Ne)transparentnost
Komunita kryptoměn většinou nemá ráda banky, regulaci a státní instituce. Ovšem regulace je tu v první řadě proto, aby chránila občany a firmy. V oblasti investování jsme se setkali s neskutečným množstvím podvodů, a to regulaci navzdory. Takže si lze představit, že bez regulace by takových podvodů bylo násobně víc a mnoho lidí by přicházelo o peníze.
A nelegálně získané peníze by bylo možné snadno používat, protože by nikdo nedohlížel. Kryptoměny jsou dneska sice veřejné z pohledu transakcí, ale jen obtížně se dohledává, kdo za jakou transakcí stojí. Některé kryptoměny, jako Monero, jsou dokonce založené na absolutní anonymitě. To je něco, co u národních měn nemůže existovat, protože by nás to z hlediska stability a důvěry ve finanční systém vrátilo o pár století nazpět a destabilizovalo by to celou ekonomiku.
Škálovatelnost
A konečně většina současných kryptoměn trpí tím, že když významně naroste objem transakcí v jejich sítích, dojde k jejich zpomalení. Nejsou tedy technicky připravené zvládat transakce v objemech, které nesou národní měny.
Závěr
Tímto článkem nechceme říct, že jsou současné národní měny dokonalé, že regulace funguje bezvadně a že není třeba nic měnit. Ovšem používáme systém, který jsme jako společnost dlouho budovali a který má v sobě zakomponovaná řešení a opatření, která mají svá opodstatnění.
Na druhé straně kryptoměny jsou teď vývojově ve fázi divokého západu, který s sebou nesl mnohem více problémů a nespravedlností, než náš současný systém.
Myslíme si, že státy jednou dospějí k národním kryptoměnám, které budou samy vydávat a garantovat. Ale k tomu nás ještě čeká poměrně dlouhá cesta. Současné kryptoměny jsou velmi užitečné pro mnoho věcí, ale jako běžná platidla použitelné zatím nejsou.
